Ekonomický zázrak

Nepoložil jsem dosud nikomu otázku, co si v dnešní době po ekonomické stránce přát víc, ale na základě toho, co se vcelku pravidelně dočítám v  médiích, tuším, jaké odpovědi bych se asi dočkal.
Každý desátý z našinců by mi na takovou otázku zřejmě odpověděl, že by si přál, aby měl z krku exekutory. Protože má tak velké dluhy, že je nezvládá a nezbývá mu než čekat, kdy mu začnou zabavovat majetek.
Ano, desetina našinců má prý tento problém. Každý desátý z nás má méně než nic. Respektive sice něco má, to však výhradně nesplatitelné dluhy.
Nehezké zjištění, že? V době, kdy se nám má dařit.
Ovšem to není to jediné, co je na tom nepěkné. Nepříjemné je i to, co se s tím dělá. Co dělá společnost pro to, aby se situace zlepšila nebo alespoň dále nezhoršovala.

Myslím, že je nejvyšší čas, abychom z podobných lidí udělali odstrašující příklad. Abychom více než hlasitě řekli, že takto skončí každý, kdo nejprve jedná a až potom přemýšlí. Abychom ty, kdo se ještě drží nad vodou, varovali před neuváženými činy.
Jenže děje se tak? Neděje. Namísto, abychom zachraňovali ty, kdo se ještě zachránit dají, uvažují naši mocní pouze o tom, jak zachránit tyto zoufalce, jak je vytáhnout z marastu, do kterého se ze své vůle dostali a dnes se nedokážou vyhrabat.
Vymýšlejí se všemožné osobní bankroty, spočívající v podstatě v jediném. Že si tito lidé na pár let utáhnou opasky a za to jim bude odpuštěno. Někdo z mocných je názoru, že ti, kdo těmto ztroskotancům půjčili, mají akceptovat, že uvidí nanejvýš tak část z oněch peněz a část budou muset oželet, někdo by dokonce chtěl, aby se takovým dlužníkům odpustilo i vše. Aby tu byl za hlupáka ten, kdo byl ochoten jim půjčit, a aby si to tudíž odnesl ten, kdo jim dříve pomohl. Protože přece nenecháme tyto chudáky strádat!
Nechtěl bych být v kůži takového zoufalého dlužníka, který může už jenom čekat, až mu všechno seberou. Nechtěl bych být v kůži toho, kdo nemá naději na vybřednutí z dluhů.

Společnost v současnosti ničí realita. To, jak se všude mluví o tom, jak mají být tito lidé oddlužováni, jak se jim má odpouštět…
Nemáme v naší zemi totiž jenom tyto. Máme tu i mnoho lidí, kteří se jen těžko drží nad vodou. Kteří mají hluboko do kapsy. A kteří dnes a denně ze všech stran slyší, jak jim tu či onde půjčí, jak je výhodné nadělat si nějaké ty dluhy, jak skvěle se ta která půjčka splácí…
Kolik takových dosud neztracených lidí ještě naši politici odrovnají? Řečmi o tom, jak je třeba lidi lapené v dluhové pasti zachraňovat na úkor věřitelů. Kolik těch, kdo to ještě zvládají, do toho ještě spadne, a to možná jenom proto, že uvěří, že je ostatní nenechají ve štychu? Že jim věřitelé budou později také muset odpustit podle zákona.