Rubriky
Ženy

Jak na premenstruační syndrom

Co je premenstruační syndrom

Premenstruační syndrom zkráceně PMS je soubor příznaků, které trápí většinu žen pár dní před příchodem menstruace. S menstruací většinou příznaky odezní.

Příznaky

Příznaky rozdělujeme na psychické a fyzické. Podle odborníků jich může být až na 300, ale my se nyní podíváme na ty nejčastější.

žena

Psychické:

  • plačtivost
  • podrážděnost
  • únava
  • výkyvy nálad
  • úzkost
  • apatičnost

Fyzické:

  • bolest hlavy
  • nafouklé břicho a křeče
  • otoky
  • mastná pleť
  • neustálá chuť na jídlo
  • napětí v prsou

Proč vzniká

Premenstruační syndrom vzniká v důsledku kolísání hladiny hormonů v krvi. Pár dní trvá než se hladina hormonů v těle ustálí a vše se vrátí opět do normálu.

Tip: chcete-li se dozvědět více o celém svém cyklu, přečtěte si knihu Cyklická žena, Miranda Gray

relax

Léčba

Pokud jste schopná vykonávat běžné denní činnosti, zaměřte se pouze na prevenci a tlumení příznaků. Zařaďte pohyb, procházky na čerstvém vzduchu a relaxační techniky jako je jóga. Dbejte na dostatek vitamínů a pestrou stravu. Dostatečně spěte a dodržujte pitný režim. Naopak omezte sůl a cukr a úplně vynechejte kofein, alkohol a nikotin. V případě opravdu silných příznaků se nestyďte navštívit svého gynekologa, který doporučí vhodnou léčbu. Nejčastěji předepíše hormonální antikoncepci, léky proti bolesti nebo odvodňující prášky.

Babské rady

Už naše babičky věděly, že nejlepší bylinka na ženské problémy je kontryhel. Upravuje cyklus a tlumí menstruační bolesti. Užívat ji můžete ve formě čaje. Na úzkosti a podrážděnost zase vyzkoušejte třezalku. Dokonale uklidní pocuchané nervy. Další možnost z alternativní medicíny jsou homeopatika. Odborníka se pozeptejte na Lachesis 15 CH, Sepia 15 CH a Ignatia 15 CH. 

Co ještě pomáhá

  • teplý obklad na břicho
  • klid, odpočinek
  • pustit emoce ven, klidně si poplačte u reklamy
  • neplánovat si na tyto dny náročné úkoly
  • masáž

Rubriky
Auto

Jak na auto

Vždycky jsem si přála mít nějaké vlastní auto. Celý život, a tedy do mých dvaceti pěti let, jsem si auto pouze půjčovala od mých rodičů. Později to bylo, že jsem si auto půjčovala od mého přítele, někdy bratra. A vy si není jistě ptáte, proč jsem neměla vlastní auto. Sice já jsem vlastní auto měla, ale vždycky jsem ho nabourala. Vůbec nevím proč. Přišlo mi to, jako kdybych byla něčím prokletá. Protože kdykoliv jsem řídila svoje auto, tak jsem někam nabourala. A kdykoliv jsem řídila cizí jiný auto, tak jsem nikdy nenabourala. Nevím, co to mohlo být. Nicméně ale na nějaké nadpřirozeno nevěřím. A tak jsem si řekla, že raději budu jezdit jinými auty. Potom mi ale došlo, že bych svoje nabourané auto mohla dát do nějakého autoservisu.

Bourali jste někdy?

A to jsem taky udělala. A víte, co mi řekli v autoservisu? Že moje auto bylo nějaké poškozené. Tak už byla záhada na světě. Myslím, že nic lepšího jsem fakt udělat nemohla. Díky bohu za nějaké autoservisy. A protože jsem taková, že chci mít všechno dokonalé, tak jsem si řekla, že budu s mým autem jezdit radši pravidelně každý rok do servisu, aby se na moje auto všichni podívali. Vím, že je to nepovinné, ale já to tak raději udělám. Nyní jsem poctivá a pak to tak chci mít a nicméně, mí mi rodiče a můj přítel a taky můj bratr budou rádi, že už se nebudou musí dělit o svoje auto se mnou.

Dobrá řidička nejsem.

Oni taky mají samozřejmě strach, že bych ti mohla auto třeba někdy nabourat. i když je to málo pravděpodobné, protože jakmile mám cizí auto půjčené, tak si na něm dávám velmi záležet, abych někde nenabourala. A co si myslíte vy o půjčování aut? Myslím, že je to věc každého, jak se sám rozhodne. Ale abych se přiznala, tak bych byla na svoje auto jako chrt. Asi bych svoje auto nepůjčila, bála bych se, že mi ho něčím znečistí nebo nabourá. Ví, že je to nelidské a trapné, ale mám to tak, nerada půjčuji svoje věci, natož auto.